Seminář uvedli náměstek hejtmana Plzeňského kraje Martin Záhoř, starosta města Klatovy Rudolf Salvetr a předseda představenstva Klatovské nemocnice Zdenek Švanda. Bezpochyby nejvýznamnějším odborným hostem a hned prvním přednášejícím byl významný český lékař v oboru biochemie, bývalý rektor Univerzity Karlovy v Praze a současný předseda Evropské federace klinické chemie a laboratorní medicíny (EFLM) profesor Tomáš Zima.
Z titulu současné funkce seznámil kolegy s trendy laboratorní medicíny v Evropě. Upozornil na rychlý vývoj plné automatizace práce s biologickými vzorky od jejich nabrání, kultivace, zpracování, vyhodnocování až po přípravu k likvidaci. Velmi zjednodušeně a laicky parafrázována slova profesora Zimy: „Cílem současných robustních přístrojů je, že do nich na začátku vložíte vzorek a za pět šest dní ho na konci vyjmete z lednice a mezitím budete pořád dostávat data, která požadujete. Tyto linky jsou nesmírně drahé, ale umožňují efektivní zpracování obrovského množství vzorků a velmi rychlého vyhodnocení obrovského množství dat. Tato cesta ovšem bude znamenat slučování laboratoří,“ naznačil.
Předsedkyně České společnosti klinické biochemie (ČSKB) docentka Drahomíra Springer následovala s tématem historie a budoucnost screeningových programů. Připomněla, že preventivní vyšetření a screeningy sama podporuje. Aby ale dávaly smysl, musí splňovat základní podmínky. Opět laicky parafrázováno: „Musí být definovatelná riziková skupina, screening musí být cenově dostupný nebo případně výhodný oproti nákladům na léčbu včas nezachycených komplikací. A je hlavně nutné mít v případě pozitivního nálezu při screeningu nějakou možnost, jak dané zjištěné riziko léčit nebo řešit. Je zvláštní dělat preventivní vyšetření u takových zdravotních komplikací, které vlastně nelze řešit.“
Řada přednášek a hlavně kauzuistik poukazovala na závažné pacienty, ale také na úsměvné případy nakonec se šťastným koncem. Příkladem budiž přednáška v podání místopředsedy ČSKB profesora Jaroslav Racka, který popisoval, že i „zdravá“ strava a speciální dieta dokáže v nekontrolované podobě doslova otrávit. A úsměv vzbudil také dotaz profesora Radka Kučery z Ústavu farmakologie a toxikologie plzeňské lékařské fakulty při dotazu, zda jsme v případě výskytu vitamínu D v organismu jako lidstvo skutečně prošli evolucí.
Přednáškami provedli především odborníci klinických laboratoří Fakultní nemocnice v Plzni a Klatovské nemocnice, které pak doplnili zástupci společností Agel a Privamed. Mezikrajský seminář se koná každým rokem a pořádají ho zdravotnická zařízení v Plzni, Klatovech či Karlových Varech. Klatovská nemocnice ho v letošním roce hostila i proto, že její klinické laboratoře oslaví v létě 20. výročí od svého nového vzniku, kdy byl předchozí laboratorní provoz v rámci delimitace českého zdravotnictví z tehdy okresní nemocnice vyčleněn do soukromého sektoru.
„Díky mnoha kolegům, kteří se v Klatovech za těch 20 let vystřídali nebo kteří tu se mnou společně laboratoř trpělivě celou tu dobu budují, se nám podařilo vytvořit skutečně skvělé pracoviště různých zaměření a odborností včetně mikrobiologie, imunologie a alergologie či pracoviště kostního metabolismu. Chtěl bych všem poděkovat a zároveň vyzdvihnout i skvělou spolupráci s dalšími pracovišti v regionu a zejména s klinickými pracovišti v plzeňské fakultní nemocnici," řekl v závěrečném vystoupení odborný garant semináře primář Richard Pikner.
